Novela nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům především rozšiřuje stanovené podmínky pro zemědělce o tzv. podmínky sociální podmíněnosti, ale i o podmínky standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES 2) pro ochranu půd bohatých na uhlík.

U sociální podmíněnosti je stanoven seznam podmínek v příloze č. 16 k NV (viz příloha níže) a obsahuje zejména v oblasti zaměstnanosti vymezení transparentních a předvídatelných pracovních podmínek, které se týkají zkušební doby, informování o obsahu pracovního poměru, informování o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dále jde o podmínky v oblasti zaškolení a zaučení, odborné praxe absolventů škol i prohlubování kvalifikace. Podmínky se ale týkají také ochrany zdraví a bezpečnosti při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce, a i minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při používání pracovního zařízení. Některé požadavky vycházejí z ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., o BOZP. Co je ale důležité – v podmínkách nakonec není zahrnuta nelegální práce.

Ve srovnání se zemědělskou podmíněností je nutné zdůraznit krácení podpor při porušení sociální podmíněnosti, které zjistí Oblastní inspektorát práce. SZIF stanoví míru snížení dotace v případě porušení výše uvedených podmínek, kdy začíná krácení na 3 % v případě pravomocně uložené sankce ve výši více než 100 000 Kč, ale méně než 300 000 Kč, a 5 % v případě pravomocně uložené sankce ve výši nejméně 300 000 Kč. V případě opakovaného porušení stanovených podmínek se jedná o míru snížení dotace dokonce o 15 %, pokud pravomocně uložená sankce činí více než 100 000 Kč a méně než 300 000 Kč, nebo i 40 %, pokud jde o uloženou sankci ve výši nejméně 300 000 Kč.

Sociální podmíněnost – na co si dát pozor

Na první pohled je patrné, že do sociální podmíněnosti spadají povinnosti z oblasti BOZP, kvalifikace a informování zaměstnance. Některé povinnosti z této oblasti trpí tím, že se k nim přistupuje s jakousi lehkostí a nevěnuje se jim patřičná pozornost, jelikož se jeví jako okrajové maličkosti. Tyto informace mohou na zaměstnavatele i zaměstnance působit spíše jako nadbytečná byrokracie než cokoliv jiného. Ale nenechte se ukolébat. Sociální podmíněnost může často zasáhnout i tam, kde byste to nečekali.

Sociální podmíněnost se například nezabývá naplňováním kolektivní smlouvy. Ale kolektivní smlouva sociální podmíněnost přeci jen ovlivňuje, a to prostřednictvím ustanovení o informování zaměstnanců, které obsahuje také bod ukládající povinnost informovat o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv. To znamená, že musíte své zaměstnance bez zbytečného odkladu písemně informovat o tom, že došlo k uzavření kolektivní smlouvy (pokaždé, když k tomu dojde). A to tak, abyste byli schopni prokázat předání této informace (odeslaný mail, podpis, že převzal nebo přečetl).

Dalším na první pohled skrytým projevem sociální podmíněnosti se může stát situace, kdy na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů (smlouva o dílo, smlouva o poskytnutí služby atd.). § 101 odst. 3 k tomu říká: zaměstnavatelé jsou povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

K situaci, kdy na jednom pracovišti působí zaměstnanci více zaměstnavatelů, se úzce váže také problematika tak zvaného zastřeného zprostředkovávání zaměstnání, které je nezákonné. Tomuto tématu se budeme věnovat zase někdy příště.